Devítiobloukový most
Postavený ve výšce 3100 m nad mořem, mezi skalnatými vrcholy centrální vysočiny; Most Devíti oblouků tvoří viadukt mezi železničními stanicemi Demodara a Ella. Postavený zcela z cihel, kamene a cementu, bez jediného kusu oceli, stojí pevně od roku 1921, kdy byl dokončen. Podle historie byl most postaven místními obyvateli s použitím těchto materiálů, když byla stavba pozastavena kvůli nedostatku oceli způsobenému první světovou válkou. Kromě této historie však kolují i legendy o jeho vzniku.
Nejslavnější příběh vypráví o muži jménem P. K. Appuhami, který žil v oblasti Kappatipola v Melimadě. Narodil se v roce 1870 a byl známým tradičním bubeníkem a tanečníkem démonů (rituální tanec). Jednoho dne, když se vracel domů skleslý po prohrané soutěži, ho spatřil britský úředník. Zpočátku byl muž velmi vyděšen ďábelským zjevem (Appuhami byl stále ve svém tanečním kostýmu), ale brzy se s ním spřátelil. Když se dozvěděl, že cizinec je v oblasti kvůli stavbě železnice, Appuhami mu pomohl tím, že mu zajistil pracovní sílu z místních vesnic.
Věci však nešly při stavbě železnice hladce. Ukázalo se, že není možné překlenout velkou mezeru mezi dvěma kopci, protože v údolí mezi nimi bylo rašeliniště. Nebylo možné vytvořit pevné základy kvůli bažinaté půdě. Když se o tom Appuhami dozvěděl, požádal o převzetí projektu výstavby mostu. Zpočátku byl odmítnut, ale později mu bylo umožněno pokračovat, protože si získal jejich důvěru svými zásluhami a přátelstvím. Podle legendy začal Appuhami pracovat na mostě v roce 1913. Vyřešil problém nestabilního podloží tím, že do prostoru shazoval obrovské kameny, dokud se nevytvořilo pevné kamenné lože. Poté postavil cihlové sloupy mostu na tomto základu a pokračoval ve stavbě mostu.
Stavební metody, které Appuhami použil, se ukázaly být natolik intuitivní a úsporné, že dokončil celý projekt, který měl trvat mnoho let, během jediného roku a za zlomek původně plánovaných nákladů. Britští úředníci byli tak šokováni, že „divoši“ dokázali tak obrovský projekt dokončit tak snadno, že nevěřili v jeho pevnost. Appuhami tehdy přísahal na sílu konstrukce a řekl, že to dokáže tím, že si lehne pod most, až po něm poprvé projede vlak. Jakmile byla trať dokončena, dodržel svůj slib a ohromil úředníky svým výkonem.
Nejzajímavější je, že příběh také uvádí, že Appuhami dostal zaplaceno v podobě úspor, které vznikly díky jeho levným stavebním metodám. Lidová tradice vypráví o šťastném dni, kdy se Appuhami vrátil do své vesnice se čtyřmi vozy stříbrných mincí. Poté je utratil za jídlo pro svou vesnici i sousední vesnice po celé dva dny a každému vesničanovi dal stříbrnou minci.
Bez ohledu na pravdivost těchto příběhů zůstává faktem, že Most Devíti oblouků se svými devíti elegantními oblouky a pevnou konstrukcí je jedním z důkazů dovednosti Srí Lanky v inženýrství.
